Kočka v novém domově

Když si domů přineseme nový kočičí přírustek, není to změna jen pro členy domácnosti, ale především pro zmiňovanou kočku. Jak to udělat, aby tento další krok v životě kočky ( i jejich páníčků) proběhl pro všechny zúčastněné co nejšetrněji a nejlépe

Kočičí první průzkum okolí

S největší pravděpodobností bude kotě ( nebo dospělá kočka) z cesty a nového prostředí stresované a bude se bát. Postupujeme proto velmi ohleduplně. Přepravku postavíme do místnosti, kde bude mít kočka krmení a toaletu. V žádném případě se kotě/dospělou kočku z boxu nesnažíme vysypat. Dopřejme mu čas a vyčkejme, až ho zvědavost vyláká ven. Plašší kočky patrně okamžitě vyhledají nový úkryt, kde mohou strávit i mnoho dalších hodin. Respektujeme to. Bojácnější kočky se obvykle na první průzkum vydají až v klidu noci. Pokud se náš nový člen rodiny nechá pochovat, odneseme ho nejdříve na toaletu, kde ho posadíme a packou mu párkrát hrábneme do kočkolitu. Dáme mu tak jasně najevo, kde je jeho místo k vyprazdňování. Toto obzvláště u koťat ještě párkrát zopakujeme, aby si umístění záchodu skutečně zapamatovala. S největší pravděpodobností toho nová kočka zpočátku příliš nesní, i tak musí být misky na jídlo i vodu plné.

Jak se kamarádí kočky

Máme-li větší dům, či obývá-li ho s námi ještě další zvíře, dávkujme nové vjemy nováčkovi postupně. Každý den mu otevřeme další dveře, za nimiž se skrývá nová místnost k prozkoumání. Setkání „domorodce“ s „nováčkem“ většinou proběhne první či druhý den. Seznamování dvou koček bývá dramatické: „domorodec“ bývá zvědavý a zároveň rozčilený, kdože se mu vkrádá do rajónu. Též „nováčkem“ lomcuje zvědavost a zároveň i strach. I přes hrůzostrašné vrčení, syčení, ježení, prskání, fackování tlapkami, které seznamování dvou šelmiček v prvních dnech provází, to většinou dopadne dobře a oba se během několik týdnů skamarádí. Do kočičích bojů nezasahujeme – stanovují si tak pozice v hierarchii a své role (pro bezpečnost obou koček doporučuji oběma ostříhat drápky). Svoji náklonnost dělíme mezi obě kočky spravedlivě, aby na sebe nežárlily. Obecně platí, že kočky si na sebe lépe zvyknou, je-li ta nová mladší než usedlík.

Kočka a pes

Obecně vžitý názor, že psi a kočky se od přírody nesnášejí, nemusí být vůbec pravda. Hodně záleží na chovateli, jak svá zvířata vede. Máme-li již novou kočku v autě před domem, zavoláme svého psa, ať je svědkem toho, že ji přinášíme domů, že to není vetřelec a že s její přítomností páníček souhlasí. Nováčka zavřeme do nějaké místnosti. Zvířata začnou pravděpodobně komunikovat přes dveře – očichávání, hrabání, syčení, kňučení… Po pár dnech, až si na sebe takto zvyknou, vyměňte jim např. hračky či misky – budou se tak moci neosobně seznámit s pachem toho druhého. Dalším krokem je, že psa vypustíme na celý den na zahradu či ho zavřeme do jedné místnosti, kde pobývala kočka, a ji necháme prozkoumat zbytek domu. V den D, kdy se rozhodneme, že zvířata už konečně pustíme k sobě, připneme psovi vodítko a kočce zajistíme pro všechny případy možnost úniku do vyšších poloh.

Každé zvíře potřebuje na přivyknutí jiné množství času, buďte klidní, trpěliví a nesnažte se ho nutit do něčeho, co samo (zatím) nechce. Předem vše proberte i s dětmi a vysvětlete jim, co s novou kočičkou mohou a co ne. Za pár týdnů se nové prostředí pro kočku stane domovem, kde s vámi bude moci prožít mnoho spokojených let.